Potřebuji řešit Nejčastěji hledáte logo

Potřebuji řešit

Informace

Období 1309-1620

 

První zmínky o Újezdu 1309 - Bílá hora 1620

? - 1309 - Vítek ze Švábenic

erb Švábeniců.JPG

erb Hrabišiců.JPG

 

Z první písemné zprávy o naší obci z roku 1309 známe i jméno tehdejšího majitele, i když nemusel být právě prvním. Byl jím pan Vítek ze Švábenic a  Heřmanic z rodu Švábeniců. Roku 1309 zastavil ves Sibřinu (Zyebernam) a Oujezd (Viesd)  klášteru Zderazskému, který za něj zaplatil dluh za sukna a pepř, které Vítek koupil na úvěr u pražských měšťanů. Protože Vítek do sjednané roční lhůty vesnice nevyplatil, připadly dne 29. července 1309 Zderazskému klášteru. K tomu, abychom pochopili nadstandardní vztahy mezi klášterem a Vítkem, musíme se vrátit zpět do historie. Bylo to někdy kolem roku 1190, když bratři Kojata a Všebor z významného šlechtického rodu Hrabišiců přivádějí do Čech křížovníky - Strážce Božího hrobu Jeruzalémského.Jednalo se o jeden z mnoha rytířských řádů, které vznikaly v období křížových válek. Původně bylo jejich hlavním posláním pečovat o hrob Páně v Jeruzalémě a o duchovní a materiální potřeby poutníků, kteří k němu putovali. Jak se řád rozšiřoval po Evropě, přidala se k němu i charitativní péče o nemocné a jinak strádající. Nejstarší (r. 1190) český řádový dům Strážců Božího hrobu vznikl soukoromou nadací Kojaty a Všebora z rodu Hrabišiců v osadě Zderaz, před Prahou, při již existujícím (r. 1115) kostele sv. Petra a Pavla na Zderaze. Kojata umírá v roce 1227 bez potomků. Po Všeborovi, který zemřel r. 1238,  dědí manžel jeho dcery Markéty, Idík ze Švábenic, pozdější olomoucký purkrabí a otec Vítka ze Švábenic. Ještě za svého života odkázali Kojata a Všebor několik vesnic  na Žatecku, Litoměřicku a Plzeňsku Zderazskému klášteru a jako štědří donátoři (dárci) v tom poklačovali i Idík a Vítek ze Švábenic. Zvláště Vítek byl příliš štědrý a velkou část rodového majetku daroval Zderazskému klášteru, takže rodina velmi zchudla.  Když Vítek v roce 1312 umírá, je pochován v rodové hrobce v kostele sv. Petra a Pavla na Zderaze, kde jsou již uloženy ostatky jeho otce Idíka i zakladatelů konventu , bratrů Kojaty a Všebora. 

O tomto obchodu se zachovala stará vzácná listina v latinském jazyce,  opatřená pečetí. 

1346 - Koloděje

Kolodeje.jpg

S historií Újezda je úzce spojena i historie Koloděj, protože k oddělení Újezda od Koloděj došlo vlastně až v roce 1921.
Počátek Koloděj bezprostředně souvisí s novou cestou z Prahy na východ, která vznikla zřejmě brzy po opevnění Starého Města pražského za krále Václava I. po roce 1230.
Poprvé se připomíná i tvrz Koloděje roku 1346, kdy nepochybně už nějakou dobu existovala. Je zřejmé, že osada je starší než tvrz.
Své jméno dostala podle kolodějů = kolářů, kteří se usadili u brodu, kde při cestě prudce spadající s pravého břehu Rokytky jistě často nacházeli příležitost k opravám poškozených vozů.

1309 - Zderazský klášter křížovníků - Strážců Božího hrobu Jeruzalémského

erb Křížovníků.jpg

Druhým doloženým majitelem Újezda je tedy  Zderazský  klášter Křížovníků - Strážců Božího hrobu Jeruzalémského. Tento klášter byl jedním z nejbohatších v Čechách
a na Moravě díky řadě štědrých darů a výnosů z darovaných vesnic. Klášter měl k mnoha kostelům a farám tzv. podací právo. Mimo jiné i k našemu kostelu sv. Bartoloměje, kde také rozhodoval o obsazení farnosti. Měl také několik špitálů.  Řád měl ve znaku dvojitý červený kříž na černém suknu. Slavné období kláštera skončilo v  době husitských válek, 31. července 1419 vtrhli husité do kláštera a vyplenili ho. O rok později byl klášter  pobořen i s kostelem sv. Petra a Pavla. I když byl řád později formálně obnoven, stále jen živořil.   Až začátkem 18. století, když pražský měšťan Mazánek daroval řádku 10 000 zlatých a císař Karel VI. 20 000 zlatých, začínají se psát dějiny nového klášterního kostela a proboštství. Nový chrám sv. Petra a Pavla s kaplí Božího hrobu byl dokončen v roce 1721. Dne 24. července 1784 byl klášter z příkazu císaře Josefa II. zrušen.  Roku 1905 byl zbořen, zachovala se jen budova proboštství a kaple Božího hrobu, které se nyní nacházejí v areálu ČVUT na Karlově náměstí.

1349 - listina z 6. listopadu 1349 

listina z 6.listopadu 1349.jpg

Z roku 1349 se dochovala latinsky psaná listina, ve které opat a konvent zderazského kláštera ukončují smírem spory o meze, pole a pastviny u Sibřiny, Újezda, Hole , Slavětic a Šestajovic s pražským měšťanem Francem Albertovým.

Téhož roku staví Zderazský klášter tvrz s hláskou nedaleko v obci Slavětice (která se nacházela pod železniční tratí na místě myslivny Nové Dvory - nyní Klánovice).

1350 - kostel sv. Bartoloměje

Újezdský kostel sv. Bartoloměje byl němým svědkem života našich obyvatel po několik století. Je připomínán již v roce 1350, kdy patřil do brandýského děkanátu. Byl pravděpodobně ještě starší.  Klášter Zderazský, kterému patřil Újezd již v roce 1309,  měl podací právo ke  kostelu až do roku 1421.  Ze záznamů např. víme, že r. 1384 odváděl kostel desátek 14 grošů. Velmi vzácné a asi jediné zobrazení kostela je na mapě  Újezda z roku  1717 od Ondřeje Bernarda Klausera. Byl to jednolodní kostel s věží a hřbitovem okolo, obehnaným zdí. Proti kostelu stojí fara. Kostel se hřbitovem stál na vyvýšeném místě, kde dnešní Staroújezdská ulice tvoří oblouk, v prostoru mezi domy čp. 65 a čp. 1. 

Jediné vzácné zobrazení podoby kostela je na mapě Újezda z roku 1717 

kostel na mapě Újezda r.1717.JPG

Nejstarší újezdskou budovou byla fara, stavěná z opukových kvádrů a pískovce, přivezeného z Vyšehořovic. Měla 13 m délky a 11,5 m šíře. Příslušel k ní chlév, stodola a studna, 13 m hluboká. Fara byla někkolikrát opravována. Pamatovala dobu husitů, přečkala i Bílou horu Stodola vyhořela již v říjnu 1880. Ačkoliv se majitelé snažili stavení fary uchovat, nedostalo se jim podpory od památkového úřadu. Pro vlhkost nebylo možno prostory obývat. Muž, který faru 1960 boural,  k tomu sám říká: ".. že to byla bývalá fara, jsem se dozvěděl až z kázání pana faráře z Koloděj, při bohoslužbě.obraz panny Marie s Ježíškem.JPG Prý mě za tu demolici potrestal Bůh a uřízl jsem si  levou ruku na cirkulárce. To se mi skutečně stalo, ruku mi lékaři zachránili, ale zůstal jsem již částečně invalidní".

Původní obraz Madony s Ježíškem ze zbořené újezdské fary je jediná zachovaná památka na tuto stavbu. 

 

1395 - Martin Rotlev

Dalším majitelem Újezda byl Martin Rotlev, nejstarší syn bohaté pražské  měšťanské rodiny, který koupil „Oujezd“ roku 1395 od Kláštera Zderazského. Byl majitelem Holešovic, Libně, Koloděj a mnoha domů v Praze. Byl také královským mincmistrem v Horách Kutných.  Funkci mincmistra i obrovský majetek zdědil po svém otci Janovi, který zbohatl důlním podnikáním. Jan Rotlev vybudoval na nároží Ovocného trhu a Železné ulice rekonstrukcí několika původně románských objektů velký palác. Martin Rotlev věnoval tento honosný palác s rozlehlou klenutou hodovní síní v roce 1383 králi Václavu IV. Král se rozhodl předat tuto stavbu univerzitě, založené jeho otcem Karlem IV. Tak se stal starobylý Rotlevův palác základem dnešního Karolina.

listina z 10.září 1400.jpg

1400 - Listina z 10. září roku 1400

Martin, řečený Rotlev z Koloděj, majitel Újezda a později zaniklé vsi Hole, uzavírá smírem spor s proboštem zderazského kláštera o pastviny mezi Újezdem a Slavěticemi.

pečeť Václava IV.jpg

1401 - Dorota a Alžběta z Wildštejna

1401 -  Listina z 1. června 1401

Král Václav IV. potvrzuje prodej vsi Újezda, kterou koupil Martin Rotlev z Koloděj od zderazského kláštera na dobu svého života a nyní prodal Alžbětě a Dorotě z Wildštejna na dobu jejich života  za 33 kop grošů a 45 grošů.  Listina je opatřena královskou pečetí.

1415 

Po roce 1415, v době husitských válek, se většina obyvatel hlásila k víře pod obojí. Fary v okolní krajině byly proto obsazeny duchovními pod obojí, což trvalo až do doby bělohorské roku 1620. To platilo i pro zdejší kostel sv. Bartoloměje.

? - 1436 - Svojše ze Zahrádky

Pravděpodobně v období husitských válek získal císař Zikmund Újezd i Slavětice ve Vidrholci, protože v roce 1436 postupuje obě vesnice bývalému husitskému hejtmanovi Svojšovi ze Zahrádky.

1506 

Jedním z nejobávanějších vůdců všech zbojníků byl Jiří Kopidlanský, mstitel krve svého bratra Jana, popraveného v Praze 3. října 1506 a pohřbeného na Proseku.(... ty dni právě byl na Starém městě trh wýroční Swatovácslavský, i stala se na něm příhoda, která měla nadmíru zlé následky. Dwa zemané mladí, sobě nepřátelští, potkali se na ulici, Jan Kopidlanský čtyryadwacetiletý a Jan Cukr z Tamfelda, i svedli půtku mezi sebau, nedbajíce přísného řádu, který platil v době trhu. Cukr z Tamfelda jest zabit od swého protivníka. Ihned jest Kopidlanský zajat, a postaven před saud, na němž zasedl purkmistr Staroměstský toho času Daniel Rauš a s ním jen tři jiní konšelé, Jan Hrabaně z Wlkanova Jan Štolc knap a třetí, jehož jméno se neuwodí. Bylo asi dwě hodiny před večerem, i odsaudili jej kwapně bez vědomí druhých konšelů, i dali jej ještě téhož dne v samý wečer stíti na rynku, ani spráwy duchovní , které žádal mu nedopustivše.) (W.W.Tomek: Dějepis města Prahy, Praha 1894)

Jeho bratr Jiří Kopidlanský se začal mstít za popravu bratra bez regulérního soudu, v čemž měl i podporu z řad panstva a rytířstva. Nejprve s mstil jen v Praze, kde přepadal a mrzačil obchodníky a dělníky, postupně dělal výpady do okolí Prahy i po celé zemi. 

V pondělí  14. srpna 1508 vypaluje Michli, za dva dny nato vypaluje Jesenici a Vestec, odtud míří se svou tlupou do Běchovic, které celé vypaluje. V Dolních Počernicích spálil stodoly a stohy u zámku.  O týden později přepadá pražské kupce, jedoucí na výroční trh do Plzně.  Oloupí je, jednoho zabije a dalšímu dá uřezat uši.  V září vypaluje v Nymburce předměstí a dvě vesnice v okolí. Potom se objevuje ve Vidrholci, kde vypálil hrad Skara a 26. září 1508 vypálil i Úvaly. Postupně měla Kopidlanského loupeživá tlupa až 200 jezdců. 

Pozn.: hrad  Skara u Úval, jehož zbytky zdiva můžeme v lese na vyvýšenině dosud nalézt. 
Tento zničený hrad nechal pozdější majitel panství kníže Lichtenstein srovnat se zemí, kámen byl použit na zeď škvorecké obory. Ze zbytků věží hradu dal zbudoval střílny na lov zvěře.

1532 

Bezpečný průjezd  obchodníků a formanů na cestách měla být zajištěna tím, že byly kolem zemské stezky z Prahy do Českého Brodu mýceny stromy a keře. To bylo povinností majitele lesa. O tom, že se to často neprovádělo svědčí stížnost z roku 1532 -  stížnost hejtmana Adama Říčanského z Říčan na majitele hvozdu (lesa Vidrholce) Václava Mandelíka.

les kolem cesty.jpg

„Uroz. Vladyce Vácslavovi Mandelíkovi z Chrastu. Znesl jest na nás uroz. p. p. Adam Říčanský z Říčan hejtman kraje Kouřimského, kterak by tobě času minulého z poručení našeho psal, aby na gruntech svých na Fidrholci okolo silnice les a trniny posekati dal, ale že si ty tak se nezachoval a lesů těch vosekati nedal, a protož my tobě z úřadu našeho na místě krále J.M. poroučejíc přikazujeme, aby týž lesy a trniny posekati dal vedle zřízení zemského, aby se tu mordové a škody poddaným krále J.M. i jiným lidem nedály. Druhé jest na nás též znešeno, kterak teď nedávných časův, když se na témž Fidrholci mord a loupež stala a týž p. Adam vokřik učinil, aby honili, že jest žádný, ty ani lidé tvoji, nehonili. A protož tobě pokládáme čas tento čtvrtek příští, aby před námi a úřadem našim stál a toho se , proč si toho i lidé tvoji neučinili, zpravil. Dáno v Praze v pátek po třech králích l. p.  1532

 Jindřich Berka z Dubé        Volfart Planknar          od komorního soudu  

Zmiňovanou silnici přes Fidrholec (dnes Klánovický les) přibližně kopíruje dnešní silnice č. 12. vedoucí z Prahy přes Újezd nad Lesy, dále na Č. Brod a Kolín. Její historie je však mnohem starší.

? - 1543 - Florián Gryspek z Gryspachu 

Florián Gryspek z Gryspachu.jpg

erb Gryspachů.JPG

Více než 100 let nemáme o naší vesnici žádné zprávy. Za neznámých okolností získal Újezd Ferdinand I. Habsburský, který byl zvolen 23.10.1526 českým králem a v roce 1543 zastavuje Újezd Floriánovi Gryspekovi z Gryspachu. Gryspek byl velmi zbožným šlechticem a vysokým královským úředníkem. Studoval v Insbrucku a v Paříži a v roce 1530 vstoupil do služeb krále Ferdinanda I. který si ho pro jeho vzdělání a oddanosti velmi oblíbil. V roce 1538 se stal královským radou a roku 1540 sekretářem České komory. Za jeho držby je Újezd rozdělen na dva statky  

 

erb Hrobčických z Hrobčic.jpg

1546 - Jan Mikeš z Hrobčic a na Pálči

Florián Gryspek nedrží Újezd dlouho  a již za tři roky ho prodává staroměstskému měšťanovi Janu Mikešovi z Hrobčic.

.

? - 1563 - Bohuslav Rous z Vražkova

Újezd je připojen ke Kolodějům, které od roku 1563 drží Rousové z Vražkova, staročeská vladycká rodina zpod Řípu, a společně pak jsou připojeny k panství Uhříněves. 

? - 1586 - Hertvík Žejdlic ze Šenfeldu a na Chocni

Roku 1586  postoupil Rudolf II.  Újezd  do dědického vlastnictví Hertvíkovi Žejdlicovi ze Šenfeldu. Žejdlic zasedal v komorním i zemském soudu, v roce 1579 byl jmenován zemským radou a roku 1580 je povýšen do panského stavu.

1609 - Smiřičtí ze Smiřic

Smiřičtí patřili v této době k nejbohatším českým šlechtickým rodům. Zikmund Smiřický vlastnil třináct panství v Čechách. Po jeho smrti v roce 1608 rozdělil majetek mezi tři syny, Jaroslava, Jindřicha Jiřího a Albrechta Jana, zatímco jejich sestry Eliška, Kateřina a Markéta Salomena byly vyplaceny vysokým věnem. Jaroslav však v roce 1611 umírá a za nezletilého Albrechta Jana se majetku ujímá Albrecht Václav Smiřčický z náchodské větve rodu. I on však v  roce 1614 umírá a protože Jindřich Jiří byl slabomyslný, zdědil veškerý majetek Smiřických Albrecht Jan. Albrecht Jan získal vzdělání na univerzitě v Heidelberku a cestoval po Evropě. No návratu do Prahy se stal předním činitelem stavovského odboje proti  císaři Matyášovi a Ferdinandu II. Ferdinand II. vládl od roku 1617, byl propagátorem katolické víry a za jeho vlády byl porušován Rudolfův majestát, který zaručoval náboženskou svobodu.  

erb Smiřických ze Smiřic.JPG

V paláci Albrechta Jana Smiřického na Malé Straně se konala 21.5.1618 tajná schůzka s plánem svržení místodržících z oken Pražského hradu a 23. května 1618 se defenestrace uskutečnila. Třebaže byl jedním z nejmladších, patřil Albrecht Jan Smiřický k nejrozhodnějším vůdcům povstání, a dokonce se uvažovalo o jeho kandidatuře na český královský trůn. Obětoval také značnou finanční částku na verbování a placení vojska. Na podzim odjíždí k vojsku a 18. listopadu 1618 za nevyjasněných okolností v jižních Čechách umírá. Tak zůstal již jen jeden mužský potomek rodu Smiřických - slabomyslný Jindřich Jan. Správy obrovského majetku se ujímá jeho sestra Markéta Salomena, která se stala jeho poručnicí. České stavovské povstání v letech 1618-1620 bylo jednou z klíčových událostí českých i evropských dějin. Vzešlo původně z náboženských sporů mezi katolíky a protestanty, brzy se však propojilo s konfliktem zastánců absolutismu a stavovských práv v zemích Koruny české. Obě strany hledaly spojence v zahraničí a právě tyto vazby přeměnily původní lokální střetnutí na úvodní konflikt třicetileté války. Císařská armáda porazila špatně placené vojsko stavů v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620. Po bělohorské bitvě utíká Markéta i s bratrem Jindřichem Jiřím nejdříve do Polska, pak do Dánska a Holandska. Majetek Smiřických je dekretem ze dne 26. 4. 1621 zabaven královskou komorou, protože Albrecht Jan se zúčastnil povstání proti císaři na straně českých stavů. 

Poznámka: Při popravě vůdců vzpoury v roce 1621 na Staroměstském náměstí byl popraven i Štefka z Koloděj, otec známého lékaře Štefky z Koloděj.

 

Související témata: Historie Újezda nad Lesy


Osoba odpovědná za aktuálnost informací: Váňová Alena

Přihlášení / Můj účet

Můžete se přihlásit prostřednictvím sociálních sítí.

Služby městské části od A do Z

Kontakt

Úřad městské části Praha 21

Staroklánovická 260
190 16, Praha 9
tel.: +420 281 012 911
fax.: +420 281 971 531
e-mail: podatelna@praha21.cz
el. podatelna: posta@praha21.cz
ID datové schránky: bz3bbxj
IČ: 00240923

Úřední hodiny

PO: 8:00 - 12:00 / 13:00 - 17:30
ÚT: Není úřední den
ST: 8:00 - 12:00 / 13:00 - 17:30
ČT: Není úřední den
PÁ: 8:00 - 12:00

Matrika v případě svatby omezený provoz